Národní park Šumava

Nejhodnotnějším přírodním krásám Šumavy se v roce 1991 dostalo nepřísnější ochrany vyhlášením Národního parku Šumava. Ten zahrnul centrální část šumavského pohoří podél hranice s Německem a částečně i s Rakouskem a pojal pod svá křídla většinu nejcennějších přírodních lokalit Šumavy – rozsáhlé náhorní planiny s rašeliništi, divoká údolí Vydry a Křemelné, vysokohorské polohy pohraničního hřebene, ledovcová jezera Plešné, Prášilské a Laka, údolní rešeliniště v údolí Vltavy i ostrůvky pralesovitých zbytků původních smíšených lesů na Stožci, na Smrčině, na Plechém atd.

Národní park Šumava je rozlohou 69 030 ha největším národním parkem v České republice a rozkládá se v nadmořské výšce od 600 do téměř 1400 metrů. Jeho nejvyšším bodem je vrchol Plechého (1378 m) na jižním okraji parku. Na území NP nalezneme 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení). Větší sídliště a střediska turistického ruchu leží podél hranic parku (Železná Ruda, Kašperské Hory, Vimperk, Volary, Prachatice, Horní Planá atd.). Více než 80 % území NP pokrývají lesy, které jsou i po restitucích většinou v majetku státu a jsou spravovány Správou NP a CHKO Šumava ve Vimperku.

Posláním Národního parku Šumava je chránit a uchovat jedinečné a lidskou činností málo dotčené přírodní území, zajistit jeho další nerušený vývoj a přispět jeho výzkumem k obecnému poznání vývoje přírody. Pracovníci národního parku také posuzují, jak lze nesporných hodnot svěřeného území využít k rekreaci a k šetrné turistice; samozřejmě způsobem, který neohrožuje přírodu v jejím přirozeném vývoji. Příkladem tu může být sousední Národní park Bavorský les v Německu, který výrazně přispěl k rozvoji celé tamní oblasti.

Území NP je podle intenzity ochrany přírody rozděleno do tří zón: I. nejcennější zóna (přísná přírodní) je ponechána svému vývoji bez zásahů člověka, II. zóna (řízená přírodní) zahrnuje již člověkem pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy a lze ji v omezené míře hospodářsky využívat a III. zóna (okrajová) se značně člověkem pozměněnými lokalitami kolem obcí a na okraji parku umožňuje rozsáhlejší lidské aktivity.

Z mnoha chráněných území Národního parku Šumava mohou na Vimpersku turisté navštívit např. Pramen Vltavy, Chalupskou slať u Borových Lad, Jezerní slať mezi Kvildou a Horskou Kvildou a nedaleko je i Povydří (kaňon řeky Vydry), Stožecká skála nebo Vltavský luh mezi Soumarským mostem a Novou Pecí.

Posláním Správy NP a CHKO Šumava však není pouze přírodu chránit, ale též vnímavému návštěvníkovi zprostředkovat přírodní prožitek. Síť informačních středisek Správy NP a CHKO Šumava se tak přirozeně stává první zastávkou hostů přijíždějících obdivovat divočinu národního parku či kochat se kulturní, člověkem po staletí modelovanou krajinou šumavského podhůří. Vlídná obsluha v těchto střediscích dokáže pomoci při výběru nabídky i nejnáročnějším turistům. Také strážci národního parku rádi poradí přímo v terénu, pokud si turisté nejsou jisti zvolenou trasou nebo dokonce zabloudí.

Všechny aktuální informace o turistických aktivitách najdete na internetové stránce Správy NP a CHKO Šumava:www.npsumava.cz