4. Městská zvonice

Jako prst zatnutý do nebes se vznáší nad středověkým jádremVimperka štíhlá hranolová věž městské zvonice. V pohledu z dálky tvoří jednotnou siluetu s vedlejším děkanským kostelem a vedle zámku na vysokém kopci je druhou výraznou dominantou města. Jedná se o pozdně gotickou stavbu z doby kolem roku 1500, která pamatuje období rozmachu po povýšení Vimperka na město. Z té doby zůstalo do dnešních dnů kamenné ostění vchodu, sokl s gotickou kordonovou římsou v patře a jeden krakorec původního arkýře. Zvonice byla nově upravena v roce 1866 po požáru, který v roce 1861 zničil střechu, kopuli a velkou část barokní výzdoby. Poslední zbytky zřejmě cenných barokních maleb v průčelí věže byly odstraněny při úpravách v roce 1909.

Vlastním smyslem této stavby byly zavěšené zvony, které svým majestátním hlasem ohlašovaly pravidelné, zvláštní i mimořádné události v životě města. Každý obyvatel znal zvonění příslušná k té které události, mohl tak být jeho prostřednictvím informován a případně se podle toho zařídit. V průběhu staletí se na zvonici vystřídala řada zvonů, větších i menších, a nechyběl ani zlověstný umíráček. Nejstarší zvon pocházel ještě z 15. století a největší byl nahoru na věž vyzdvižen v první polovině století osmnáctého. Vzácný gotický zvon Maria Hilf, pojmenovaný v němčině po Panně Marii Pomocné, který byl ulit v roce 1419 a zázrakem přežil všechny války, se po opravách dne 22. října 2010 vrátil do městské zvonice. Slavnostní okamžik nastal 30. listopadu 2013, kdy prvně začalo tlouct srdce zvonu Inocenc, který doprovází druhý zvon Maria Hilf.

Působivé zvonění o polednách patří i dnes k citovým zážitkům, na které se nezapomíná. Nese se nad střechami domů přes kostel k hradu jako zvukomalebný most z pohnuté a slavné minulosti Vimperka do našich uspěchaných dnů.