18. Secesní vila čp. 180

Vimperk je vzácně dochovaným středověkým městským celkem, ale kromě středověkých a raně novověkých stavebních slohů jej výrazně poznamenala také secese počátku 20. století. Tento poslední komplexní sloh staré Evropy, rozkotané běsněním 1. světové války, zanechal na okraji Vimperka vzácný skvost. V ulici 1. máje naproti zimnímu stadionu pluje na hraně terénní vlny nad Volyňkou secesní vila čp. 180, dodnes obklopená parkem, v němž se lesklo původně i labutí jezírko. Hlavní blok stavby s vysokou valbovou střechou je reprezentačním průčelím orientován k východu a jeho příčně podélná dispozice je rozšířená rizalitem na jih do parku. Nad střechou zaujmou esteticky komponované, vzhůru se rozšiřující komíny. Okna nestejného formátu jsou rytmicky rozvržena ve složité symetrii a rozsazena s originální působivostí. Nad průčelím se skví secesní volutový štít. Portál s tesaným erbem vimperského skláře Viléma Kralika, rytíře z Meyerswaldu, a s dvojicí secesních sloupů s lucernami ústí do průjezdu, nad nímž je z patra přístupná terasa. Kolem malého dvora se kupí nižší doprovodné stavbičky - domek domovníka, konírna, byt štolby atd. V reprezentačním přízemí hlavní budovy bývala prý zimní zahrada, v patře vlastní obytné místnosti.

Vilu z roku 1905 projektoval významný slezský a rakouský architekt akad. prof. Leopold Bauer (1872 - 1938), autor vynikajících meziválečných staveb ve slezské Opavě (Obchodní a živnostenská komora, kostel sv. Hedviky, obchodní dům Breda-Weinstein).

V období socialismu byla vila upravena pro potřeby mateřské školy, která tu sídlí dodnes.